Díl 58: Zanzibar a koření

Dali jsme na doporučení jednoho chlápka a využili služeb místní plážového nabízeče, který nabízí výlety o 20% levněji než hotelová recepce. Auto je zánovní a má funkční klimatizaci, takže to vypadá na hezký výlet na spicy garden. Káča potřebuje článek o koření do časopisu, a tak návštěvu bylinkové zahrady není možné vynechat.

Některé rostliny jsou dovezené z Indie, ale většina je původní. Předpokládal jsem, že to bude obdobné jako v Asii, ale začátek sliboval něco mnohem horšího. Šli jsme skrz vesničku, která vypadala že je zbudovaná na hromadě odpadků a sousedí s jedním velkým septikem (aspoň podle smradu). Vyzkoušeli jsem si záchody, což je zkušenost, kterou bych si docela rád odpustil. Pak začala vlastní exkurze, která se vyvinula v tříhodinovou přednášku, při které jsme se ani chvíli nenudili.

Bylinky a koření jsou neodmyslitelnou součástí života obyvatel Zanzibaru. V minulosti byly nejenom zdrojem bohatství, předmětem obchodu, ale při absenci moderní medicíny i neocenitelným pomocníkem v léčení. Výsostné postavení mezi kořeními si i po mnoha stoletích udržuje hřebíček. Hřebíčkovec vonný je asi dvaceti metrový, stále zelený tropický strom, jehož nerozvitá květní poupata jsou po usušení ceněným kořením. Hřebíček má své místo i jako léčivá bylina, hlavně pro své antibakteriální, dezinfekční a místně znecitlivující účinky. Na Zanzibaru nazývají hřebíček králem všech koření a královnou zase skořici.

Skořice, tak jak ji známe je usušená aromatická kůra skořicovníku. Na Zanzibaru se pěstuje především skořicovník čínský. Jemná chuť a vůně skořice se hodí do nejrůznějších dezertů, kořeněných druhů chleba a dortů. Ke skořici nerozlučně patří vanilka.

Za vanilkový ostrov je sice považován Madagaskar, který je jeho největším světovým producentem, ale plantáže této popínavé divoké orchideje najdete na mnoha místech Zanzibaru. Vanilka navíc působí jako afrodiziakum stejně jako zázvor (pro pány) nebo muškátový oříšek (pro dámy).

Muškátový oříšek se ve větším množství může snadno stát halucinogenní drogou, se kterou není radno experimentovat, neboť trip je doprovázen nepříjemnými vegetativními projevy a v extrémním případě může dojít i k předávkování.

Procházka zanzibarskou bylinkářskou zahradou by nemohla být úplná, pokud bychom se nezastavili u bylin, ze kterých získáváme kurkumu a koriandr, ty jsou velmi často nazývány „sourozenci“ zázvoru.

Samozřejmě závěr se nesl v komerčním duchu, ale to se nedá nikomu vyčítat. Jeden z černoušků vyšplhal na palmu a srazil pár kokosáků, z kterých jsme si mohli napít, dostali jsme koruny (a kravaty) upletené z palmového listí a následovala návštěva obchůdku. Nezdálo by se mi, že by se o rostliny nějak starali. Jen je zasadili a ony si tam tak rostou. Turisti se na to rádi dívají a dá se za to vybrat nějaké peníze. Nakonec je to fuk. Tuhle atrakce hodnotím na čtyři a půl hvězdičky z pěti.