Díl 57: Zanzibar a jídlo

Zasáhl nás vlhký, slaný vzduch a jednoznačně nám sdělil, že se máme připravit na tropické podnebí. Priority pass od České spořitelny, tady překvapivě zafungoval a otevírěl nám brány do privátního salónku s přednostním vyřizování víz.

Ukáže se, že kromě klimatizovaného prostoru to žádné urychlení procesu nepřineslo, ale kdo by na Zanzibaru pospíchal. Zavazadla přijely a našel nás i náš tour operátor. My i naše zavazadla se nalodila do postaršího range roveru a jedem vstříc novým zážitkům.

Projíždíme shlukem chatrčí z vlnitého plechu. Zdá se, že je to hlavní město. Zbytek cesty je kombinace tropické přírody s nuznými příbytky a všudy přítomnými odpadky a nepořádkem. Koneckonců průměrný příjem na Zanzibaru je 1 USD na den. Takže očekávat vymazlenou infrastrukturu by bylo naivní.

Zvládnout pětačtyřicet kilometrů nám trvá něco přes hodinu. Recepce čtyř hvězdičkového hotelu Zanzi Azanzi s nábytkem z těžkého dřeva, rákosovou střechou a welcome drinkem působí velmi příjemně a působí to tak trochu jako oáza poté, co jsme stihli shlédnout za necelé tři hodiny na území Zanzibaru. V pokoji je velká postel s nebesy, klimatizace, vnitřní koupelna venkovní sprcha, houpací síť a privátní vířivka.

Oběd u bazénu a kávička v patiu s výhledem na pláž s bílým pískem a tyrkysové moře. Nicméně vše má své úskalí. Moře i pláž jsou na pohled dokonalé. ALE! Pět set metrů od břehu je útes, který odděluje volné moře od našeho rybníčku plného korálů, ostrých hran a hlavně mořských ježků. Takže plování v moře je omezeno na dobu vrcholícího přílivu. Při odlivu se náš rybníček trochu vyprázdní a voda v něm uvězněná do další přílivu se zahřívá na VELMI vysokou teplotu, resp. odpoledne je voda fakt skoro horká. Nedokážu si představit, jak v téhle teplotě mohou korály existovat.

To je problém východní části ostrova, takže si budeme muset udělat výlet na severozápadní část, kde jsou další pláže a resorty. Kromě nabídky vína, piva si můžeme vybírat z poměrně kvalitních lihovin, ale nejbáječnější jsou čerstvé džusy. Zřejmě je tady levnější dělat džus z čerstvého ovoce než sem dovážet krabicové koncentráty. Marakuja, mango, ananas, meloun, pomeranč. Všechny v neomezeném množství a kombinacích.

Zanzibarská kuchyně je velmi výrazná. Koneckonců  Zanzi je ostrovem koření a v minulosti byl jedním ze vstupních bran do Afriky a proudila tady většina koření z Indie a Asie. V porovnání s gejzírem příchutí jsou kuchyně národů z jihu Afriky fádní. Pod pojmem nakládaná chobotnice se skrýval salát z čerstvé chobotnice, feferonky, artyčoků, oliv, česneku a spousta koření, z kterého bylo rozpoznat jen kuličky pepře, koriandr, rozmarýn. Ostatní zůstalo know how šéfkuchaře. Skoro každé jídlo je výpravou do extravagantních chuťových kombinací (např. těstovinový salát s líči nebo s červenou řepou a ananasem). Jednoznačná snaha o pestrou nabídku včetně mořských plodů, dělá z každého jídla souboj mezi očima a kapacitou žaludku.