Díl 30: Česká stopa v JAR

Když jsme cestovali po Asii občas, zvlášť před několika lety, tak jsme byli vystaveni situaci, kdy se s námi ostatní turisté s cizích zemí nechtěli bavit, případně na nás koukali trochu s despektem. Jednalo nejčastěji o Američany a Australany. Tenhle odstup byl z jejich strany celkem pochopitelný, protože Czech si překládali jako Čečna a tak jsem chápal, že touha se bavit s teroristama nebyla příliš velká.

To, že v jižním cípu Afriky dostává Czech další rozměr, jsem si uvědomil, když jsem během posledních čtyř měsíců několikrát absolvoval s číšníkem následující rozhovor, který až na drobné variance probíhal v následujícím duchu

– Where are you from?
– From Czech?
– From Czech? Aaa you mean from Chad!
– No, from Czech.
– Where it is?
– Europe!
– France? Italy? Argentina?
– No.

….. tady rozhovor s nechápavým výrazem většinou konči, opouštíme společenskou konverzaci a věnujeme se objednávání jídla.
Asi bychom se měli víc snažit. To, že Čad a Čečna je známější než Čechy není zrovna povznášející.

Ostatně není se co divit, protože Češi v Jižní Africe byli několikrát zmíněni pouze v souvislosti s falšovanými povolenkami k odstřelu nosorožců. Samozřejmě nesmíme zapomenout na Radovana Krejčíře, který tady opravdu udělal kariéru, i když jako Čech na to moc hrdý nejsem, ale koneckonců Krejčíře s Čechami nikdo nespojuje. Radek tady dokázal nemožné a s minimálními prostředky a za neuvěřitelně krátkou dobu se stal opravdovou zločineckou celebritou. Jeho soudní proces byl jednou z nejsledovanějších událostí loňského roku.

Snad jen Oscas Pistorius dokázal ještě zvednou laťku o maličko výš, protože průběh jeho procesu bylo možné sledovat on-line ve speciálním televizním kanálu. No nevím, jestli to Radkovi až tak vadilo.

V každém případě ještě pamětní cedule v Craddle of Mankind, že se zde svého času vyskytoval Václav Klaus a pak už nic.

Trochu smutné.