Díl 14: Návštěva farmy – Poklidný farmářský život v Limpopo

Spíme v bungalovu pro hosty a připomíná mi to moje prázdninové pobyty u babičky. Taky zvuky, které nás probudili, jsou spíš v kategorii domácího zvířectva, ale jsou tu slyšet i opice a divocí ptáci. Ty jsem teda u babičky neslyšel.

Snídáme sušenky s čajem a vyrážíme k sousedovi game farmářovi. Soused je kámoš, který pořádá hony hlavně pro (!) českou klientelu. My pouze jedeme na obhlídku, jestli se do pytláckých ok nechytilo nějaké zvíře, popřípadě jestli nechtěli jejich třinácti nosorožcům bílým useknout roh, jak se již několikrát stalo. Posadili nás na velkou terénní kárku se čtyřmi sedadly na korbě a jede se. Farma má asi 3000 ha, ale zvířata jsou na mnohem menším prostoru. U jezírka narazíme na nosorožce, kudu, impaly a sable (antilopa vraná – taky velká antilopa, jen nemá zakroucený rohy jako kudu a je o trochu menši). Kromě žiraf vidíme všechnu zvířenu včetně zeber a buvolů, co farma chová. Pěkný úvod do života africké divočiny. Jedna antilopa vraná se motá a má kolem krku drát, takže pytláci zase řádili.

Po vyjížďce si dáváme piva, a ještě trochu probereme naše budoucí plány na návštěvu Krugru. Nikdo tady nepospíchá, všichni se usmívají a tváří se, že život je velká pohoda. Vracíme se na “naši” farmu. Čeká na nás konverzace v zahradním altánku, aperitiv a příprava sobotního braai, což je v afrikánštině grill, ale jinak se tím označuje jihoafrické barbecue. Přecházíme volně na Chenin Blanc DeWaal. Vlastně tady jenom jedí a pijí. Nebo se na jídlo a pití chystají. Chtěl bych taky zažít koloniální časy, jako poddaný jejího veličenstva. I když vím, že je to jedna velká iluze. Být farmářem v JAR (natož v Zimbabwe) je dost rizikové zaměstnání a udržet farmu v chodu navzdory byrokratickému tlaku, nevraživosti původního obyvatelstva a postupujícím suchem je často nad síly bílých farmářů a farmaření černým nájemcům, v drtivé většině případů moc nejde.
Excelentní oběd se steaky z kudu, polentou (je to místní varianta z maze, což je něco jako kukuřice) rajčatovou omáčkou, klobáskami z kudu, špízy z hovězího zabalené ve
slanině, saláty (mrkvový s rozinkami a tabascem. To musíme vyzkoušet a s úžasným moučníkem, který trvá bezmála dvě hoďky a končí ve 3pm. Je čas tak akorát dát si siestu.

Mají tu velikého psa, který je strašnej mazel. Jmenuje Enki. Jestli někdy budeme mít psa, tak bude velkej a mazlivej jako Enki. Večer obejdeme farmu, ale už se smráká, takže končíme zase u krbu a čile konverzujeme. Večeře se podává v osm. Avokádo s citrónem, solí a pepřem. Camembert s domácí fíkovou pomazánkou a domácí máslo.  V půl desátý jsme zpět v našem bungalovu a plni zážitků lezeme do pelechu.

P. S. Pan Lagley zná osobně Zemana i Klause ze svého působeni ve funkci velvyslance. A ani z jednoho není nadšený. To že byl Zeman zvolen prezidentem jim o Čechách vzalo dost iluzí.

P. P. S. Nejrozšířenější jazyk je Zulu a pak afrikánština. Afrikánštinu jako pozůstatek koloniálních dob je pomalu omezovaná.

P. P. P. S. Během rozhovorů jsme se dostali i na místní šamany a woodoo. Když je někdo nemocný dostane od šamana muti. Silná muti musí obsahovat časti lidského těla odříznuté za živa. Přestože se jedná o kriminální čin, někdy je motiv, zvlášť na venkově snaha získat ingredience pro muti. Další silnou složkou muti jsou ježci a tak v JAR nemají ježky. Ty jsou taky obětí muti.